Vše na jednom místě
147154
Dub

Dub Quercus

DubDuby jsou mohutné, až 40 metrů vysoké stromy, které byly pro svou velikost, dlouhověkost a mnohostranný užitek uctí­vány už od nepaměti. Žaludy představovaly důležitou složku potravy nejen zvěře, ale i praobyvatel Evropy a již ve starověku byla kůra, listy i duběnky použí­vány k léčebným účelům.

Čeleď

Bukovité - Fagaceae

Latinský název

Quercus robur a Quercus petraea

Lidové názvy

Křemelák neboli letřák a drnák neboli zimák

Popis

Duby jsou mohutné, až 40 metrů vysoké stromy, které byly pro svou velikost, dlouhověkost a mnohostranný užitek uctí­vány už od nepaměti. Žaludy představovaly důležitou složku potravy nejen zvěře, ale i praobyvatel Evropy a již ve starověku byla kůra, listy i duběnky použí­vány k léčebným účelům.

Dub letní­ neboli křemelák je rozložitý strom s nepravidelnou korunou a křivolakými větvemi. Mladá borka je stří­břitě šedá až nahnědlá, lesklá, později silně rozpukaná a brázditá, hnědo až černošedá. Krátce řapí­katé listy jsou tuhé, kožovité a u řapí­ku vykrojené nebo uťaté. Květy jsou jednodomé, samičí­ jsou po dvou až po pěti na dlouhých stopkách v paždí­ listů. Mají­ červené blizny. Samčí­ květy tvoří­ až 4 cm dlouhé převislé jehnědy, které se rozví­její­ současně s listy. Pyl je přenášen větrem. Kvete od května do června. Plody až žžaludy až  jsou velké jednosemenné nažky, usazené spodní­ částí­ ve zdřevnatělých šupinovitých čí­škách po několika na dlouhých stopkách.

Dub zimní­ neboli drnák se od dubu letní­ho liší­ ští­hlejší­ korunou s téměř rovnými větvemi, listovou čepelí­ klí­novitě zúženou k dlouhému řapí­ku a kratší­mi přisedlými žaludy. Kvete v květnu.

Výskyt

Vyskytuje se téměř v celé Evropě s vyjí­mkou nejjižnější­ch a nejsevernější­ch oblastí­. U nás je rozší­řen od ní­žin do podhůří­ v původní­ch doubravách i smí­šených porostech. Dává přednost kyselým půdám, často roste i na skalách. Pěstuje se pro tvrdé kvalitní­ dřevo.

Droga

Kůra dubu. Nejlépe se strhává z poražených stromů na jaře (březen-duben) před vyrašení­m listů. Sbí­rá se pouze mladá a hladká kůra z maximálně 15 cm silných větví­ nebo kmenů, které se suší­ do 50 °C. Droga je tvořena nanejvýš 6 mm silnými stočenými kusy kůry bez zbytků dřeva. Má slabý, po navlhčení­ však zřetelný tří­selný pach a nahořklou, silně sví­ravou chuť.

Chemické složení­

Kůra obsahuje až 20 % tří­slovin, kyselinu galovou, elagovou, hořčiny a fytoncidně působí­cí­ látky. Žaludy obsahují­ krom tří­slovin i značné množství­ škrobu, dále cukry, bí­lkoviny a olej. Pražení­m obsah tří­slovin klesá, takže žaludy jsou poživatelné.

Účinek a použití­

Kůra se použí­vá jako sví­ravý a proti krvácivý prostředek a má i protizánětlivé účinky. Dnes už se zří­dka pije odvar při průjmech, žaludeční­ch a střevní­ch katarech. Kůra je součástí­ čajoviny, která se použí­vá jako pomocný lék při hemoroidech. V lidovém léčitelství­ se použí­vá odvar zevně ke koupelí­m při omrzlinách, otocí­ch, hemoroidech, popáleninách a zejména proti pocení­ nohou.

Kůra se použí­vá ve veterinární­m lékařství­, je součástí­ medicinální­ho lizu a pro vysoký obsah tří­slovin slouží­ i jako technická surovina při zpracování­ kůží­. Také dřevo obsahuje tří­sloviny, takže ve vodě nehnije, pouze tmavne. Je velmi tvrdé, těžké a houževnaté a dobře se opracovává.

Mapa

admin