Vše na jednom místě
147224
Jmelí­

Jmelí­ Viscum

Jmelí­Jmelí­ bí­lé je malý, dvoudomý, stálezelený, silně rozvětvený keř. Cizopasí­ na větví­ch ovocných a divoce rostoucí­ch stromů (předevší­m jehličnatých) pomocí­ haustorií­ (pohružovací­ kořeny), které pronikají­ pod kůru a rozvětvují­ se ve dřevě hostitele. Kmí­nek je holý, válcovitý, žlutozelený, vysoký 0,30-0,50 metrů. Větvičky jsou členité, na uzlech se nacházejí­ listy, květy a plody. Listy jsou kožovité, celokrajné, vstří­cné, tvrdé, dlouhé až 5 cm a široké až 2 cm. Mají­ žlutozelenou barvu, forma vyskytují­cí­ se na jedlí­ch, má listy sytě zelené. Květy jsou drobné, žlutozelené, uložené po třech až pěti. Plody jsou zpočátku zelené a po dozrání­ bí­lé nebo zelenožluté bobule s černými semeny. Mají­ silně lepkavé oplodí­ s viscinovou vrstvou, která umožÅˆuje, aby se plody se semeny přenesené ptáky na jiné stromy uchytily na větví­ch, kde pak vyklí­čí­. Jmelí­ kvete v březnu až dubnu.

Čeleď

Jmelovité - Viscaceae

Latinský název

Viscum album

Lidové názvy

Mejlí­, gmejl, omelí­, mýlí­

Popis

Jmelí­ bí­lé je malý, dvoudomý, stálezelený, silně rozvětvený keř. Cizopasí­ na větví­ch ovocných a divoce rostoucí­ch stromů (předevší­m jehličnatých) pomocí­ haustorií­ (pohružovací­ kořeny), které pronikají­ pod kůru a rozvětvují­ se ve dřevě hostitele. Kmí­nek je holý, válcovitý, žlutozelený, vysoký 0,30-0,50 metrů. Větvičky jsou členité, na uzlech se nacházejí­ listy, květy a plody. Listy jsou kožovité, celokrajné, vstří­cné, tvrdé, dlouhé až 5 cm a široké až 2 cm. Mají­ žlutozelenou barvu, forma vyskytují­cí­ se na jedlí­ch, má listy sytě zelené. Květy jsou drobné, žlutozelené, uložené po třech až pěti. Plody jsou zpočátku zelené a po dozrání­ bí­lé nebo zelenožluté bobule s černými semeny. Mají­ silně lepkavé oplodí­ s viscinovou vrstvou, která umožřuje, aby se plody se semeny přenesené ptáky na jiné stromy uchytily na větví­ch, kde pak vyklí­čí­. Jmelí­ kvete v březnu až dubnu.

Výskyt

Jmelí­ se vyskytuje v několika obtí­žně určitelných formách, které se liší­ jednak svými hostiteli (jmelí­ bí­lé na listnáčí­ch, jmelí­ jehličnanové na borovicí­ch a jedlí­ch), jednak variabilní­mi morfologickými a anatomickými znaky. Pro farmaceutickou praxi nemá toto rozdělení­ význam, neboť drogy z jednotlivých forem se považují­ za rovnocenné. U nás se nejčastěji vyskytuje forma rostoucí­ na borovicí­ch.

Jmelí­ je rozší­řeno po celé Evropě s výjimkou severní­ch oblastí­ a v mí­rné Asii až do Japonska. Setkáme se s ní­m od ní­žin až do hor nejčastěji na borovicí­ch, v některých oblastech hojně na listnatých stromech, zejména lí­pách, topolech a javorech, vzácněji na jedlí­ch.

Droga

Sbí­rají­ se mladší­ větévky s listy, a to v zimní­ch měsí­cí­ch (prosinec-únor). Sbí­rat lze i po celý rok, ale pouze ze jmelí­ rostoucí­ho na borovicí­ch. Větvičky odřezáváme nebo lámeme pomocí­ lana. Potom je očistí­me od nezelených větviček a suší­me ve stí­nu nebo v sušárně při teplotě do 45 Â°C. Po vysušení­ si musí­ jmelí­ uchovat nazelenalou barvu se žlutým odstí­nem, nesmí­ zapáchat a musí­ mí­t slabě trpkou chuť. Å patně usušené jmelí­ zčerná. Skladuje se na stinném mí­stě, ketré musí­ být vzdušné a suché. Droga může mí­t vlhkost do 12 %.

Chemické složení­

Droga obsahuje polypeptid viscotoxin, cholin, acetylcholin, histamin, neprozkoumanou látku potlačují­cí­ růst nádorů, vosk, sacharidy, škrob, lipidy aj.

Účinek a použití­

Droga snižuje tlak při hypertenzi (směs cholinu a acetylcholinu), zpomaluje srdeční­ tep, účinkuje hemostaticky (zabrařuje krvácení­) při krvácení­ z dělohy, z nosu, při dlouhotrvají­cí­ menstruaci a při krvácejí­cí­ch hemoroidech. Uplatřuje se i jako protikřečový prostředek při epilepsii, chorobách nervového systému (bolest hlavy, neuralgie), arterioskleróze, artróze, spondylóze a chronických onemocnění­ch kloubů.

admin