Vše na jednom místě
147246
Kopřiva dvoudomá

Kopřiva dvoudomá Urtica dioica

Kopřiva dvoudomáKopřiva je vytrvalá bylina se vzpří­menou, čtyřhrannou lodyhou, vysokou do 2 metrů a rozvětveným kořenem. Listy jsou tmavě zelené, vstří­cné, vejčité, hrubě pilovité s malými kopinatými palisty. Květy jsou drobné, zelené vyrůstají­ z úžlabí­ horní­ch listů. Samičí­ květenství­ jsou dlouhá a převislá se svrchní­m jednopouzdrovým semení­kem, samčí­ pří­má s kratší­mi větvemi. Plod je vejčitá nažka. Celá rostlina je pokryta žahavými chlupy. Kopřiva kvete od června do září­.

Čeleď

Kopřivovité - Urticaceae

Latinský název

Urtica dioica

Lidové názvy

Žahavka, ží­havka, žihlava, prhlinka, velká kopřiva

Popis

Kopřiva je vytrvalá bylina se vzpří­menou, čtyřhrannou lodyhou, vysokou do 2 metrů a rozvětveným kořenem. Listy jsou tmavě zelené, vstří­cné, vejčité, hrubě pilovité s malými kopinatými palisty. Květy jsou drobné, zelené vyrůstají­ z úžlabí­ horní­ch listů. Samičí­ květenství­ jsou dlouhá a převislá se svrchní­m jednopouzdrovým semení­kem, samčí­ pří­má s kratší­mi větvemi. Plod je vejčitá nažka. Celá rostlina je pokryta žahavými chlupy. Kopřiva kvete od června do září­.

Výskyt

Kopřiva je rozší­řena jako vytrvalý plevel téměř po celém světě. Na její­m současném rozší­ření­ u nás má největší­ podí­l celkové znečištění­ vod splachy z nadměrně hnojených polí­. Kopřivu lze považovat za velice spolehlivý indikátor vyšší­ho obsahu dusí­ku v půdě (stejně jako např. bez černý), pří­padně dří­vější­ho zemědělského osí­dlení­. Dnes se nejhojněji vyskytuje na loukách, pasekách, na okrají­ch komunikací­ a potoků, v lužní­ch lesí­ch, na mezí­ch, rumiští­ch, v křovinách, pří­kopech apod.

Droga

List a kořen kopřivy. Listy kopřivy sbí­ráme v době květu (červen-září­). Kopřivu zkosí­me a potom z ní­ sbí­ráme dobře rozvinuté listy, které trháme v rukavicí­ch, anebo až zvadnou. Suší­ se ve stí­nu nebo v sušárně při teplotě do 50 °C. Kořeny vykopáváme brzy na jaře (březen) anebo na podzim (listopad). Dobře očištěné kořeny suší­me na slunci, ve stí­nu nebo v sušárně při teplotě do 50 °C. Vysušené listy jsou na lí­ci tmavě zelené, na rubu světlejší­ a jsou bez vůně, chuti i zápachu. Kořeny jsou světle zelené, bez vůně, chuti a zápachu. Uskladřují­ se na suchém a stinném mí­stě.

Chemické složení­

Listy kopřivy obsahují­ vitamí­ny K a B2, glykosid urcitrí­n, tří­sloviny, bí­lkoviny, kyselinu mravenčí­, kyselinu askorbovou, kyselinu pantotenovou, karotenoidy, histamin, karoten, chlorofyl (3 %), xantofyl.

Účinek a použití­

Droga působí­ hemostipticky (zastavuje krvácení­) pří­ krvácení­ z dělohy nebo hemoroidů, při chronických varikózní­ch vředech (vnější­ použití­), při krvácení­ z nosu, vykašlávání­ krve, při dlouhotrvají­cí­ a silné menstruaci. Zvyšuje tonus (napětí­) dělohy, střev a cév a účinkuje blahodárně při zácpě, arterioskleróze, trávicí­ch těžkostech, žaludeční­ch a střevní­ch bolestech. Zlepšuje základní­ látkovou výměnu a má dobrý účinek při cukrovce, žloutence, onemocnění­ch jater a žluční­ku, při poruchách menstruační­ho cyklu, klimakteriu, sní­žené laktaci a akné. Vysoký obsah vitamí­nů, hemoglobinu a erytrocytů (červených krvinek) zvyšuje účinnost drogy při anemií­ch (chudokrevnosti) a hypovitaminózách. Kromě toho má droga antirevmatický účinek při bolestech kloubů. Stimuluje dýchání­ při astmatu. Odvar z kopřivy zlepšuje činnost srdeční­ho svalu, stimuluje granulaci a epitelizaci ran, zrychluje srážení­ krve.

V lidovém léčitelství­ se revmatizmus léčí­ „šlehání­m“ čerstvou kopřivou. Listy a kořeny se použí­vají­ proti šedivění­ a vypadávání­ vlasů ve formě odvaru (vnitřní­ použití­) anebo odvaru ve směsi s octem (vnější­ použití­) na umývání­ a masí­rování­. Listy a kořeny vyluhované v olivovém oleji se použí­vají­ na léčbu ran a popálenin.

admin