Vše na jednom místě
147230
Lí­pa malolistá

Lí­pa malolistá Tilia cordata

Lí­pa malolistá Lí­py jsou stromy vysoké 20-30 metrů s košatou korunou. Listy jsou stří­davé, na dlouhých stopkách, nepravidelně srdcovité, na okraji jemně zubaté až pilovité. Listy lí­py malolisté jsou na lí­ci tmavě zelené a na rubu namodrale zelené se žlutočervenými chloupky. Listy lí­py velkolisté mají­ na rubu bělavé chloupky. Květy jsou uspořádané do vidlic. Jejich stopka je asi do poloviny srostlá s velkým kožovitým, lysým podpůrným listenem žlutozelené barvy. Květní­ vidlice malolisté lí­py se skládají­ obvykle z 5-7 květů a velkolisté lí­py z 2-6 květů. Květy malolisté lí­py jsou nažloutle bí­lé a velkolisté světle žluté. Kalich obou druhů je pětipočetný, koruna není­ srostlá. Plod je tvrdá nažka, klí­čí­cí­ až druhým rokem a rozšiřovaná větrem s celým plodenství­m. Lí­pa malolistá kvete v červnu a červenci před lí­pou velkolistou.

Čeleď

Lí­povité - Tiliaceae

Latinský název

Tilia cordata a Tilia platyphyllos

Popis

Lí­py jsou stromy vysoké 20-30 metrů s košatou korunou. Listy jsou stří­davé, na dlouhých stopkách, nepravidelně srdcovité, na okraji jemně zubaté až pilovité. Listy lí­py malolisté jsou na lí­ci tmavě zelené a na rubu namodrale zelené se žlutočervenými chloupky. Listy lí­py velkolisté mají­ na rubu bělavé chloupky. Květy jsou uspořádané do vidlic. Jejich stopka je asi do poloviny srostlá s velkým kožovitým, lysým podpůrným listenem žlutozelené barvy. Květní­ vidlice malolisté lí­py se skládají­ obvykle z 5-7 květů a velkolisté lí­py z 2-6 květů. Květy malolisté lí­py jsou nažloutle bí­lé a velkolisté světle žluté. Kalich obou druhů je pětipočetný, koruna není­ srostlá. Plod je tvrdá nažka, klí­čí­cí­ až druhým rokem a rozšiřovaná větrem s celým plodenství­m. Lí­pa malolistá kvete v červnu a červenci před lí­pou velkolistou.

Výskyt

Oba druhy se běžně kří­ží­, takže jednoznačné určení­ druhu je často nemožné, zejména v novější­ch výsadbách. Důležité ovšem je odlišit tyto kří­žence, někdy hromadně označované jako lí­pa evropská nebo obecná, od jiných, dnes velice často vysazovaných druhů.

Lí­py rostou v pří­rodě na mí­rně vlhkých půdách, ve smí­šených listnatých lesí­ch, mohou růst i kolem cest anebo na kamenitých strání­ch jako křovinné porosty. Lí­py se mohou vysazovat i jako parkové stromy, pří­padně do alejí­.

Droga

Květ lí­py. Lipové květy sbí­ráme s listenem nebo bez v době květu (červen-červenec). Nejdří­v kvete lí­pa malolistá. Při sběru je třeba dávat pozor, aby se květy nepomačkaly a neposlepovaly, protože se mohou zapařit a při sušení­ pak ztmavnout. Suší­ se ve stí­nu nebo v sušárně při teplotě do 45 °C. Droga je vysušená, když se při ohnutí­ lámou květní­ stopky. Po vysušení­ se droga musí­ chránit před pří­mým sluneční­m světlem, v opačném pří­padě zbělá. Suché květy jsou světle žluté se žlutozeleným listenem, pří­jemně voní­ a mají­ sladce hořkou chuť. Droga se uskladřuje na stinném, vzdušném a suchém mí­stě a může mí­t vlhkost maximálně 13 %. Nesmí­ obsahovat pří­měsi jiných druhů lip, které poznáme podle ochlupených listenů a výrazněji zbarvených nitek tyčinek.

Chemické složení­

Lipový květ obsahuje éterický olej (0,04-0,1 %), kterého hlavní­ složkou je farnesol, slizovité látky (v listenu), tří­sloviny, flavonoidy, tilirozid (s potopudným účinkem), saponiny, sacharidy, vitamin C aj.

Účinek a použití­

Hlavní­ účinek lipového květu je potopudný, snižuje teplotu a diureticky účinkuje při chřipce, bronchitidě, angí­ně, zápalu plic, zánětech ledvin a močového měchýře, uretritidě. Předepisuje se i jako protizánětlivý prostředek při zánětech dýchací­ch cest, funkční­ch onemocnění­ch žaludku a střev. Zjištěný je i utišují­cí­ a spazmolytický účinek.

V lidovém léčitelství­ se použí­vá na koupele při neurózách a na kloktání­ krku a ústní­ dutiny.

admin