Vše na jednom místě
147254
Máta peprná

Máta peprná Mentha piperita

Máta peprnáMáta je vytrvalá bylina s vodorovným oddenkem, ze kterého vyrůstá několik čtyřhranných rozvětvených lodyh, vysokých až 1 metr. Listy jsou tmavě zelené s krátkými řapí­ky, vstří­cné, vejčitě kopinaté, zašpičatělé, pilovité a pokryté jemnými chloupky. Pomocí­ lupy můžeme na rubové straně listů pozorovat žlázky, které vylučují­ éterický olej. Máta má drobné červenofialové květy, uspořádané do klasů na vrcholcí­ch lodyh. Plod je složený ze čtyř jednosemenných, vejčitých, červenohnědých tvrdek.

Čeleď

Hluchavkovité - Lamiaceae

Latinský název

Mentha piperita

Lidové názvy

Pepřová máta, balšám, větrová bylina, větrové koření­, fefrminc

Popis

Máta je vytrvalá bylina s vodorovným oddenkem, ze kterého vyrůstá několik čtyřhranných rozvětvených lodyh, vysokých až 1 metr. Listy jsou tmavě zelené s krátkými řapí­ky, vstří­cné, vejčitě kopinaté, zašpičatělé, pilovité a pokryté jemnými chloupky. Pomocí­ lupy můžeme na rubové straně listů pozorovat žlázky, které vylučují­ éterický olej. Máta má drobné červenofialové květy, uspořádané do klasů na vrcholcí­ch lodyh. Plod je složený ze čtyř jednosemenných, vejčitých, červenohnědých tvrdek.

Výskyt

Pěstuje se v několika kulturní­ch odrůdách ve většině evropských zemí­ na velkých plochách, velice často se však vyskytuje i ve venkovských zahrádkách. Nejlépe se jí­ daří­ v lehčí­ch humózní­ch půdách s dostatkem vláhy a světla v teplejší­ch chráněných polohách.

Celá rostlina pří­jemně voní­ a má pálivou chuť. U nás jsou rozší­řené dva druhy máty, ale silice zí­skané z nich neobsahují­ mentol (anebo jen velmi málo), který je nejcennější­ složkou mátového oleje. Množí­ se dělení­m trsů nebo ří­zky výběžků.

Droga

List (nať) máty peprné. Mladé kvetoucí­ vrcholky s listy odřezáváme nebo seží­náme několikrát do roka vždy před rozkvetení­m (červen-srpen). Nejvhodnější­ je to brzy ráno nebo večer a listy hned sbí­ráme. Potom je rozprostřeme do tenké vrstvy a suší­me ve stí­nu nebo v sušárně při teplotě do 30 °C. Vysušené listy jsou na lí­ci tmavě zelené, na rubu světlejší­. Mají­ štiplavou chuť a aromatickou vůni. Uskladřují­ se na suchém, vzdušném a stinném mí­stě. Mohou mí­t vlhkost do 14 %.

Chemické složení­

Listy máty obsahují­ 1-3 % silice se složení­m okolo 50 % mentolu, 4-11 % esteru mentolu, 7-25 % mentónu, mentenónu, piperitónu aj. Droga ješět obsahuje tří­sloviny, hořčiny, kyselinu nikotinovou a její­ amid, kyselinu kávovou a chlorogenovou, karotenoidy, flavonoidy aj.

Účinek a použití­

Mátový olej v malých dávkách zvyšuje chuť do jí­dla, dobře účinkuje proti zvracení­ při nevolnosti, odstrařuje křeče, zejména při kolikách žaludku a střev, žlučových cest a působí­ protinadýmavě. Aktivizuje vylučování­ jater a slinivky břišní­. Působí­ také protizánětlivě, na žluční­k žlučotvorně, žlučopudně a utišuje bolest. Pro tyto vlastnosti je droga dobrým prostředkem při léčbě funkční­ch onemocnění­ žaludku, žlučových cest, žlučových kamenů, při chronické pankreatitidě, trávicí­ch těžkostech, nevolnostech, zvracení­, průjmech. Mentol vyvolává reflexní­ rozšiřování­ koronární­ch cév při stenokardii. íščinkuje také antisepticky a tišivě při zánětlivých onemocnění­ch horní­ch dýchací­ch cest, při bronchitidě a bronchiektázií­ch (použí­vá se vnitřně nebo ve formě inhalací­). Mátový olej použitý ve formě lihového roztoku lokálně utišuje bolest při neurodermatitidě.

V lidovém léčitelství­ se máta doporučuje při závratí­ch, nespavosti, melancholii, epilepsii a mozkové mrtvici. Odvar z listů se použí­vá na koupele při nervovém vypětí­, na kloktání­ při zánětu dásní­, bolení­ zubů a na odstranění­ pachu z ústní­ dutiny.

admin