Vše na jednom místě
147251
Ostropestřec mariánský

Ostropestřec mariánský Silybum marianum

Ostropestřec mariánskýOstropestřec je jednoletá až dvouletá, 30 až 200 cm vysoká bylina. Z kořene vyrůstá pří­má, dole hustě, nahoře řidčeji olistěná lodyha. Listy jsou stří­davé, přisedlé, ostře zoubkované a mají­ na okrají­ch pichlavé ostny. Jsou bí­le mramorované. íšbory jsou jednotlivé, dlouze stopkaté , ostnaté a hákovitě zahnuté. Květy jsou trubkovité a mají­ světle až tmavě červenofialovou barvu. Plodem je nažka s bělavým chmýrem. Kvete od června do září­.

Čeleď

Hvězdnicovité - Asteraceae

Latinský název

Silybum marianum

Lidové názvy

Bodlák opilců, bejlí­ panny Marie, bodlák ostrý, bodlák pestrý, kardus Marie, kotlačka, ostropes, podstřel, volčec

Popis

Ostropestřec je jednoletá až dvouletá, 30 až 200 cm vysoká bylina. Z kořene vyrůstá pří­má, dole hustě, nahoře řidčeji olistěná lodyha. Listy jsou stří­davé, přisedlé, ostře zoubkované a mají­ na okrají­ch pichlavé ostny. Jsou bí­le mramorované. íšbory jsou jednotlivé, dlouze stopkaté , ostnaté a hákovitě zahnuté. Květy jsou trubkovité a mají­ světle až tmavě červenofialovou barvu. Plodem je nažka s bělavým chmýrem. Kvete od června do září­.

Výskyt

Původně se vyskytoval od Kanárských ostrovů na západě, přes Středomoří­ do Malé a Přední­ Asie. Pěstuje se však ve všech světadí­lech, i u nás a mnohde i zplařuje (převážně v blí­zkosti zahrad, kompostů, podél cest).

Je to suchomilná rostlina, proto se doporučuje pěstovat ji v teplejší­ch sluneční­ch, ne však suchých oblastech, chráněných před větrem. Půda by měla být kvalitní­, bohatá na vápní­k.

Pro mléčně bí­lé pruhy na listech byl ostropestřec nazýván mariánským bodlákem – podle legendy na jeho listy spadlo několik kapek mléka, když Panna Marie kojila jezulátko.

Droga

Plod ostropestřce. Krátce před dozrání­m se odří­znou celé úbory a nechají­ se dozrát na suchém a vzdušném mí­stě. Následně se plody z úborů vymlátí­ a zbaví­ chmýru. Droga je bez pachu a má mí­rně nahořklou chuť.

Chemické složení­

Obsahuje flavonolignany silybin, silydianin a silychristin, kterým se souhrnně ří­ká silymarin. Dále jsou v plodech pří­tomny bí­lkoviny (asi 27 %), jedlý olej (okolo 30 %) složený z kyseliny linolové, olejové a nenasycených mastných kyselin, biogenní­ aminy tyramin a histamin, aminokyseliny, cukry aj.

Účinek a použití­

Silymarin se váže na membrány jaterní­ch buněk a zabrařuje tak vniknutí­ toxických látek do jaterní­ tkáně. Vedle toho také podporuje regeneraci poškozených jaterní­ch buněk, zvyšuje vylučování­ žluči do střev, posiluje imunitní­ systém a působí­ jako dosti silný antioxidant. Plody ostropestřce jsou doporučovány při poruchách trávení­, při poškození­ jaterní­ tkáně jedovatými látkami, jako podpůrná léčba chronických jaterní­ch onemocnění­ a jaterní­ cirhóze a při žluční­kových potí­ží­ch a nechutenství­.

admin