Vše na jednom místě
147148
Pelyněk pravý

Pelyněk pravý Artemisia absinthium

Pelyněk pravýPelyněk je vytrvalá bylina (někdy polokeř) vysoká až 1,5 metru. Stonek je silně rozvětvený, v dolní­ části dřevnatý (při sběru drogy se tato část vyřazuje). Listy jsou stří­davé, pří­zemní­ s dlouhými řapí­ky, vejčité a třikrát peřenodí­lné. Jednotlivé lí­stky jsou podlouhlé, celistvé a tupé. Stří­davé lodyžní­ listy jsou přisedlé, postupně s méně dělenou čepelí­, spodní­ dvakrát, hořejší­ jednoduše peřenodí­lné, které nakonec přecházejí­ až v nedělené, dlouze kopinaté listeny. Celá rostlina, zejména listy, je jemně stří­břitě chlupatá. Květní­ úbory jsou žluté, kulaté (s průměrem 3-4 mm), nacházejí­ se v úžlabí­ horní­ch listů a jsou uspořádané do ří­dkých hroznů. Květy jsou trubkovité, žluté, vnější­ samičí­ a vnitřní­ oboupohlavní­. Plody jsou vejčitě hnědé nažky bez chmýru. Rostlina kvete v červenci až v srpnu.

Čeleď

Hvězdnicovité - Asteraceae

Latinský název

Artemisia absinthium

Lidové názvy

Absint, peluř, hořký stří­brní­k, chlební­ček

Popis

Pelyněk je vytrvalá bylina (někdy polokeř) vysoká až 1,5 metru. Stonek je silně rozvětvený, v dolní­ části dřevnatý (při sběru drogy se tato část vyřazuje). Listy jsou stří­davé, pří­zemní­ s dlouhými řapí­ky, vejčité a třikrát peřenodí­lné. Jednotlivé lí­stky jsou podlouhlé, celistvé a tupé. Stří­davé lodyžní­ listy jsou přisedlé, postupně s méně dělenou čepelí­, spodní­ dvakrát, hořejší­ jednoduše peřenodí­lné, které nakonec přecházejí­ až v nedělené, dlouze kopinaté listeny. Celá rostlina, zejména listy, je jemně stří­břitě chlupatá. Květní­ úbory jsou žluté, kulaté (s průměrem 3-4 mm), nacházejí­ se v úžlabí­ horní­ch listů a jsou uspořádané do ří­dkých hroznů. Květy jsou trubkovité, žluté, vnější­ samičí­ a vnitřní­ oboupohlavní­. Plody jsou vejčitě hnědé nažky bez chmýru. Rostlina kvete v červenci až v srpnu.

Výskyt

Rostlina se vyskytuje od ní­žin až po podhorské pásmo. Roste zejména na suchých mí­stech, kamenitých strání­ch, rumiští­ch, navážkách, podél cest apod. Dává přednost teplým, zejména vápencovým podkladům s dostatkem dusí­ku.

Droga

Nať pelyřku. Na zí­skávání­ drogy se použí­vají­ buď jednotlivé listy, které se sbí­rají­ před květem rostliny (červenec-srpen), nebo odlistěné vrchní­ části stonku s květy, max 0,25 metru od vrcholu. Suší­ se ve stí­nu nebo v sušárně při teplotě do 50 °C. Stonek vysušené drogy je zelený a květ žlutý. Při sběru je třeba dávat pozor, aby se pelyněk pravý nepomí­chal s ostatní­mi druhy pelyřku, jejichž listy jsou hladké, tmavě zelené a pouze na rubu chlupaté. Pelyněk charakteristicky pří­jemně voní­ a je silně hořký. Vysušená nať se uskladřuje na stinném, vzdušném a suchém mí­stě. Může mí­t vlhkost maximálně 12 %.

Chemické složení­

Droga a pří­pravky z ní­ obsahují­ silice (0,2-0,5 %), hořčiny, tří­sloviny a další­ látky. Izolovaná silice, její­ž nejvýznačnější­ složkou je značně toxický thujon, slouží­ k pří­pravě různých galenických pří­pravků.

Účinek a použití­

Droga a preparáty z ní­ stimulují­ vylučování­ trávicí­ch žláz, žluční­ku a dvanácterní­ku a tí­mto způsobem zlepšují­ chuť do jí­dla a trávení­. Droga se předepisuje při nechutenství­, gastritidě se sní­ženou kyselostí­ žaludku a žaludeční­m nadýmání­, kolikách v žaludku, cholecystopatii (dyskinéza žlučových cest, cholecystitida), onemocnění­ch jater a anémii. Mají­ i protizánětlivé účinky a tonizují­cí­ (povzbuzují­cí­) efekt při chřipce a nachlazení­. Použí­vají­ se také při střevní­ch parazitech.

Lidové léčitelství­ doporučuje pelyněk i při bí­lém výtoku u žen, nepravidelné menstruaci, malárii, angí­ně pectoris, nespavosti, epilepsii, ke zpevnění­ dělohy, při tuberkulóze, zvracení­ apod.

Ve formě obkladů z čerstvých rostlin použí­váme při revmatizmu a ekzémech.

Droga se nesmí­ použí­vat při žaludeční­ch a dvanáctní­kových vředech a při vnitřní­m krvácení­. Pro obsah thujonu se nesmí­ použí­vat dlouhodobě, protože může způsobit křeče až bezvědomí­.

admin