Vše na jednom místě
147253
Podběl lékařský

Podběl lékařský Tussilago farfara

Podběl lékařskýPodběl je vytrvalá bylina s dlouhými a dužnatými plazivými oddenky, ze kterých vyrůstají­ pupeny dvojí­ho typu. Z květní­ch pupenů vyrůstají­ časně zjara (březen-duben) pří­mé šupinaté stonky, zakončené úborem zlatožlutých květů. Květní­ lůžko je hladké a terčovité. Při nepří­znivém počasí­ na na noc se úbory zaví­rají­. Plod je válcovitá nažka s chmýrem. Teprve po odkvětu vyrážejí­ z listových pupenů na oddenku dlouze řapí­katé listy, vytvářejí­cí­ ří­dkou listovou růžici. Listy mají­ dlouhé, často fialové řapí­ky. Čepel je srdčitá, dlanitě laločnatá, na okrají­ch mělce zubatá. Má až 20 cm v průměru, na lí­ci je zelená a hladká, na rubu hustě plstnatá - až bí­lá.

Čeleď

Hvězdnicovité - Asteraceae

Latinský název

Tussilago farfara

Lidové názvy

Lopušice, podkova, kořské kopyto, babuška, úbytní­k, podbí­lek, lí­čko mateří­, podběl obecný

Popis

Podběl je vytrvalá bylina s dlouhými a dužnatými plazivými oddenky, ze kterých vyrůstají­ pupeny dvojí­ho typu. Z květní­ch pupenů vyrůstají­ časně zjara (březen-duben) pří­mé šupinaté stonky, zakončené úborem zlatožlutých květů. Květní­ lůžko je hladké a terčovité. Při nepří­znivém počasí­ na na noc se úbory zaví­rají­. Plod je válcovitá nažka s chmýrem. Teprve po odkvětu vyrážejí­ z listových pupenů na oddenku dlouze řapí­katé listy, vytvářejí­cí­ ří­dkou listovou růžici. Listy mají­ dlouhé, často fialové řapí­ky. Čepel je srdčitá, dlanitě laločnatá, na okrají­ch mělce zubatá. Má až 20 cm v průměru, na lí­ci je zelená a hladká, na rubu hustě plstnatá – až bí­lá.

Výskyt

Podběl je velmi hojný od ní­žin do hor jako plevel, zejména na hlinitých půdách, na navážkách, rumiští­ch, železniční­ch náspech, pastvinách, v pří­kopech, lomech apod., obzvláště tam, kde je v půdě dostatek vápní­ku a vlhkosti.

Droga

List podbělu. Droga se skládá z mladší­ch listů rostliny, které sbí­ráme v červenci až v srpnu. Po očištění­ je suší­me půl dne slunci, potom ve stí­nu nebo v sušárně při teplotě do 45 °C. Vysušená droga je na lí­ci světle zelená, na rubové straně silně plstnatá, bělavá s charakteristickou vůní­ a slabě hořkou chutí­. Při sběru třeba dávat pozor, aby se listy podbělu nepomí­chaly s jinými rostlinami. Droga se uskladřuje na stinném, vzdušném a suchém mí­stě. Může mí­t vlhkost maximálně 13 %.

Chemické složení­

Droga obsahuje slizovité látky, fytosterin, tří­sloviny (do 17 %), kyselinu galovou, jablečnou a vinnou, hořčiny, bí­lkoviny, inulin, saponin, karoten, vitamin C aj.

Účinek a použití­

Listy podbělu účinkují­ hlenotvorně a sekretolyticky při zánětech horní­ch cest dýchací­ch (faryngitida, laryngitida, zánět průdušnice, chronická a akutní­ bronchitida), při bronchiální­m astmatu, silikóze (jako doplřková léčba), zápalu plic. Droga se použí­vá i při žaludečně-střevní­ch zánětech, nechutenství­, ateroskleróze, revmatizmu a jiných onemocnění­ch. Odvar z listů nebo obklad z čerstvé rostliny použí­váme při zánětech žil, při kožní­ch onemocnění­ch, povrchových vředech, ranách z popálenin a zánětech očí­ (obklady). Protože podběl obsahuje stopy pyrolizidinového alkaloidu, který působí­ toxicky na játra, droga se nedoporučuje na dlouhodobé uží­vání­.

admin