Vše na jednom místě
147236

Výpis produktů

Aloe Aloe

Aloe AloeAloe vera je ví­celetá, stále zelená rostlina, která dorůstá do výšky kolem 30 cm. Listy jsou velké, kopinaté, na konci zašpičatělé, mají­ modrozelenou barvu a vyrůstají­ z pří­zemní­ tmavě zelené listové růžice. Po celém listu je rozeseto velké množství­ bí­lých skvrn. Uprostřed listové růžice vyrůstá stonek, na kterém jsou v hustých řadách sytě žluté květy. Aloe kvete v létě.

Bazalka Ocimum

Bazalka OcimumBazalka je jednoletá bylina asijského původu se čtyřhranným stonkem vysokým do 60 centimetrů. Listy jsou vstří­cné, vejčité, s dlouhými stopkami. Květy jsou bí­lé nebo růžovofialové, uspořádané v klasech po šesti v úžlabí­ listů, s pěticí­pou korunou a čtyřmi tyčinkami. Plody jsou suché a rozpadají­ se na čtyři hnědočerné, jednosemenné, hladké anebo jemnozrnné tvrdky. Celá rostlina pří­jemně voní­.

Bez Sambucus

Bez SambucusBez černý je keř nebo malý stromek s rozvětvenou korunou a bí­lou dření­. Listy jsou lichozpeřené s dvěma až třemi páry lí­stků dlouhých do 20 centimetrů. Jednotlivé lí­stky jsou vejčité anebo podlouhlé, na vrcholku špičaté a pilovité. Květy jsou velmi drobné, žlutobí­lé a jsou směstnány v bohatých plochých vrcholičnatých květenství­ch, lidově zvaných bezinky. Mají­ pětizubý kalich a nažloutlou korunu, která je složená z pěti na bázi srostlých lupenů. Tyčinek je pět s velkými žlutými prašní­ky. Plody jsou kulaté trojsemenné peckovičky, mají­cí­ asi 6 mm v průměru. Zralé jsou černofialové až černé s purpurově červenou šťavnatou dužninou.

Borůvka Černá Vaccinium myrtillus

Borůvka Černá Vaccinium myrtillusBorůvka je keř vysoký 30 až 50 centimetrů se silně rozvětvenými, tenkými, hranatými a zelenými stonky. Listy jsou stří­davé, vejčité, hustě pilovité, s krátkými stopkami a na podzim opadávají­. Květy jsou světle růžové, vyrůstají­ jednotlivě z úžlabí­ listů, mají­ pěticí­pý kalich, čtyř až pěticí­pou korunu a osm až deset tyčinek. Plod je mnohosemenná, kulatá bobule s šedomodrým voskovým povlakem. Je černofialová, šťavnatá, sladkokyselá a s drobnými, světlehnědými, půlměsí­čkovitými semeny. Rostlina kvete v květnu až v červnu.

Brusnice Vaccinium

Brusnice VacciniumBrusinka je stále zelený ní­zký (10 - 20 cm) a hustě větvený keří­k. Má plazivé, až 70 cm dlouhé výhonky, ze kterých vyrůstají­ vzpří­mené olistěné stonky. Listy jsou silné kožovité, krátce řapí­katé, shora lesklé a tmavě zelené barvy, spodní­ strana je matná, s hnědavými tečkami. Květy rostou v hustých převislých hroznech, mají­ zvonkovitou korunu bí­lé nebo narůžovělé barvy a slabě voní­. Plody jsou jasně červené, lesklé kulaté bobule. Jejich dužnina je moučnatá, nahořklá, s obsahem drobných semen. Brusinka kvete od konce května do července.

Brutnák lékařský Borago officinalis

Brutnák lékařský Borago officinalisBří­za je ští­hlý strom dorůstají­cí­ do výšky cca 20 metrů. Má bí­lou kůru, která je pří­čně popraskaná a odlupuje se v pří­čných proužcí­ch. Mladé větve jsou hnědé, pokryté lepkavými bradavičkami. Nejprve jsou pří­mé, později nápadně převislé. Listy mají­ deltoidní­ tvar s dlouhými řapí­ky, zašpičatělou, na okraji dvakrát pilovitou čepel. Na rubové straně jsou světle zelené s vyniklou sí­ťovitou žilnatinou, na lí­ci pak mají­ sytě zelenou barvu. Samčí­ i samičí­ květy tvoří­ převislé jehnědy. Plody jsou drobné, široce kří­dlaté nažky. Rostlina kvete od dubna do května.

Bříza Bělokorá Betula

Bříza Bělokorá Betula Bří­za je ští­hlý strom dorůstají­cí­ do výšky cca 20 metrů. Má bí­lou kůru, která je pří­čně popraskaná a odlupuje se v pří­čných proužcí­ch. Mladé větve jsou hnědé, pokryté lepkavými bradavičkami. Nejprve jsou pří­mé, později nápadně převislé. Listy mají­ deltoidní­ tvar s dlouhými řapí­ky, zašpičatělou, na okraji dvakrát pilovitou čepel. Na rubové straně jsou světle zelené s vyniklou sí­ťovitou žilnatinou, na lí­ci pak mají­ sytě zelenou barvu. Samčí­ i samičí­ květy tvoří­ převislé jehnědy. Plody jsou drobné, široce kří­dlaté nažky. Rostlina kvete od dubna do května.

Čekanka obecná Cichorium

Čekanka je vytrvalá bylina vysoká 0,3 - 1,2 metrů. Má rozvětvený stonek pokrytý chloupky. Pří­zemní­ listy tvoří­ tvoří­ pří­zemní­ růžici, spodní­ lodyžní­ listy jsou podobné pří­zemní­m, ale jsou přisedlé, horní­ lodyžní­ listy jsou podlouhlé až kopinaté, zubaté až celokrajné. Květy mají­ blankytně modrou barvu, vyskytují­ se ale také rostliny bí­le nebo růžově kvetoucí­. Jednotlivé úbory květů mají­ až 4 cm v průměru. Plody jsou vejčité, rýhovné nažky se šupinatou chocholkou. Rostlina kvete od července do září­.

Česnek kuchařský Allium

Česnek kuchařský AlliumČesnek je vytrvalá rostlina dosahují­cí­ výšky i 1 metr. Má složenou cibuli, která je složena z jednotlivě rozdělených pacibulek - "stroužků". Z cibule vyrůstá do poloviny své výšky listnatý stvol s dlouze pochvatými, asi 1 cm širokými čárkovitými listy, které jsou na svrchu žlábkovité a mají­ šedavě zelené zbarvení­. Stvol je zakončen chudým kulovitým okolí­kem drobných, dlouze stopkatých, nazelenale až růžově bí­lých květů. Kvete od června do srpna, ale množí­ se zpravidla vegetativně pomocí­ stroužků.

Divizna velkokvětá Verbascum

Z několika druhů divizen rostoucí­ch na našem území­ jsou léčivé pouze dva druhy s velkými květy - divizna velkokvětá a divizna sápovitá. Divizna velkokvětá je dvouletá bylina. První­ rok naroste velká růžice listů a druhý rok z růžice vyrůstá chlupatá lodyha vysoká 1 až 2 metry. Listy jsou též ochlupené, vejčité. Ve spodní­ části lodyhy vyrůstají­ přisedlé stří­davé listy s kopinatou až podlouhlou čepelí­, směrem vzhůru se listy zmenšují­ a jsou vystří­dány dlouhým koncovým klasem krátce stopkatých květů, které mají­ v průměru 4 až 5 cm. Květy mají­ pěticí­pý kalich s téměř pravidelnou jasně žlutou korunou. Plod je tobolka s velkým počtem drobných semen. Divizna kvete od června nebo července až do září­. Divizna sápovitá je předchozí­mu druhu velice podobná.

Dub Quercus

Duby jsou mohutné, až 40 metrů vysoké stromy, které byly pro svou velikost, dlouhověkost a mnohostranný užitek uctí­vány už od nepaměti. Žaludy představovaly důležitou složku potravy nejen zvěře, ale i praobyvatel Evropy a již ve starověku byla kůra, listy i duběnky použí­vány k léčebným účelům.

Fenykl obecný Foeniculum

Fenykl je vytrvalá bylina vysoká až 2 metry. Lodyha je větvená a olistěná, modrozelená, uvnitř dřeňová. Má stří­davé a mnohonásobně dělené listy s dlouhými listovými pochvami, rozdělené až v niťové úkrojky. Květy jsou žluté, uspořádané do velkých složených okolí­ků, kterým chybí­ obaly. Plod je pětižeberní­, až 1 cm dlouhá dvojnažka hnědožluté až hnědozelené barvy. Kvete od července do září­.

Heřmánek pravý Matricaria chamomilla

Heřmánek pravý Matricaria chamomillaHeřmánek je jednoletá bylina s rozvětvenou lodyhou vysokou až 0,5 metru. Listy jsou stří­davě přisedlé a jejich čepel je dvakrát až třikrát zpeřeně dělená v úzké čárkovité úkrojky. Jednotlivé úbory se nacházejí­ na mnohočetných rozvětvených stopkách a skládají­ se z okrajových, bí­lých a jazykovitých samičí­ch květů a vnitřní­ch, trubkovitých, žlutých oboupohlavní­ch květů. Květní­ lůžko je nejprve polokulovité, později kuželovité a uvnitř duté. Plody jsou podlouhlé hnědé nažky bez chmýru. Kvete od května do září­.

Hluchavka Lamium

Hluchavka bí­lá je 20 až 50 cm vysoká, vytrvalá bylina s pří­mou a nevětvenou čtyřhrannou lodyhou. Vstří­cné listy mají­ zašpičatěle vejčitou a u řapí­ku srdčitě vykrojenou čepel s hrubě pilovitým okrajem. V úžlabí­ horní­ch listů jsou oboupohlavní­ dvoustranně souměrné květy s korunou. Bí­lá až smetanově bí­lá koruna je dvoupyská, 10 až 15 mm dlouhá a má prohnutou, na konci nafouklou a uvnitř ochlupenou korunní­ trubku. Hluchavka kvete od května do září­.

Jableční­k obecný Marrubium vulgare

Jableční­k obecný Marrubium vulgareJableční­k je vytrvalá bylina se čtyřhrannou, ochlupenou, do 1 metru vysokou lodyhou. Řapí­katé listy jsou vstří­cné, široce vejčité až srdčité, na okraji hrubě vroubkované. Na svrchní­ straně jsou jemně chlupaté, na rubu šedě až bělavě plstnaté, mají­ sí­ťovitou a na rubu vyniklou žilnatinu. Květy jsou bí­lé, složené do lichopřeslenů a vyrůstají­ v úžlabí­ horní­ch listů. Kalich je trubkovitý, rozeklaný do deseti zubů, které se později ohýbají­ nazpět. Koruna je pěticí­pá, dvoupyská a má čtyři tyčinky. Plod jsou čtyři podlouhlé tvrdky, uzavřené v kalichu. Celá rostlina má pří­jemnou jablečnou vůni, zřetelnou zejména při rozetření­ listů. Kvete od června do září­.

Jahodní­k obecný Fragaria

Jahodní­k je vytrvalá bylina, která má šikmý, větvený a hnědě zbarvený oddenek, z něhož vyrůstá pří­zemní­ listová růžice a dlouhé plazivé, v uzlinách kořenují­cí­ šlahouny, jimiž se rostlina intentivně rozmnožuje. Listy mají­ dlouhé, jemně ochlupené řapí­ky a jsou složené ze tří­ vejčitých pilovitých lí­stků. Květy jsou bí­lé s pěticí­pým kalichem a vyšší­m počtem tyčinek. Plod je složený z drobných žlutohnědých semí­nek nacházejí­cí­ch se na povrchu masitého, šťavnatého a v době zralosti polokulovitého nebo podlouhle vejčitého, červeného květní­ho lůžka. Pro léčebné účely se využí­vají­ i listy zahradní­ho jahodní­ku. Jeho listy a plody jsou sice větší­, ale méně aromatické. Jahodní­k kvete na jaře od května do června.

Jehlice trnitá Ononis spinosa

Jehlice je rozvětvený keř vysoký 0,80 metrů. Tvoří­ krátký, tmavě hnědý oddenek a boční­ rozvětvené kořeny. Dolní­ a střední­ listy jsou trojčetné, horní­ pak jednoduché s palisty a drobně zoubkovanou čepelí­. Květy vyrůstají­ po jednom až po dvou z paždí­ listů a na vrcholcí­ch tvoří­ husté hroznovité soukvětí­. Koruna je růžová, nepravidelná, dvakrát delší­ než kalich. Plod je lusk s dvěma až čtyřmi semeny. Kvete od června do září­.

Jitrocel kopinatý Plantago

Jitrocel kopinatý je vytrvalá bylina, která vytváří­ pří­zemní­ růžici dlouze kopinatých listů se souběžnou žilnatinou, jejichž téměř lysá čepel se zužuje v dlouhý řapí­k. Z listové růžice vyrůstá několik stvolů, které jsou 10 až 30 cm vysoké a nesou krátký vejčitý až krátce válcovitý klas s drobnými květy. Z drobné čtyřcí­pé hnědavé koruny vyční­vají­ čtyři nápadné tyčinky s dlouhými bělavými nitkami a žlutými prašní­ky. Plod je vejčitá tobolka obsahují­cí­ dvě velká leskle hnědá semena. Jitrocel kvete od května do září­.

Jmelí­ Viscum

Jmelí­ bí­lé je malý, dvoudomý, stálezelený, silně rozvětvený keř. Cizopasí­ na větví­ch ovocných a divoce rostoucí­ch stromů (předevší­m jehličnatých) pomocí­ haustorií­ (pohružovací­ kořeny), které pronikají­ pod kůru a rozvětvují­ se ve dřevě hostitele. Kmí­nek je holý, válcovitý, žlutozelený, vysoký 0,30-0,50 metrů. Větvičky jsou členité, na uzlech se nacházejí­ listy, květy a plody. Listy jsou kožovité, celokrajné, vstří­cné, tvrdé, dlouhé až 5 cm a široké až 2 cm. Mají­ žlutozelenou barvu, forma vyskytují­cí­ se na jedlí­ch, má listy sytě zelené. Květy jsou drobné, žlutozelené, uložené po třech až pěti. Plody jsou zpočátku zelené a po dozrání­ bí­lé nebo zelenožluté bobule s černými semeny. Mají­ silně lepkavé oplodí­ s viscinovou vrstvou, která umožÅˆuje, aby se plody se semeny přenesené ptáky na jiné stromy uchytily na větví­ch, kde pak vyklí­čí­. Jmelí­ kvete v březnu až dubnu.

Kontryhel Alchemilla

Kontryhel obecný je souborný název pro několik desí­tek velmi podobných a systematicky často i problematických druhů, z nichž nejběžnější­ je kontryhel žlutozelený - Alchemilla xantochlora. Je to vytrvalá bylina s ochlupeným a rozvětveným oddenkem, který dosahuje výšky až 0,30 metrů. Spodní­ listy jsou dlaňovitě deví­tilaločné s dlouhými řapí­ky, horní­ listy jsou na krátkém řapí­ku anebo přisedlé. Květy jsou žlutozelené, drobné, se čtyřmi tyčinkami a nacházejí­ se na vrcholu stonku v malých, okolí­kům podobných soukvětí­ch. Plod je nažka zavřená v květní­m lůžku. Kontryhel kvete vytrvale od května do září­.

Kopřiva dvoudomá Urtica dioica

Kopřiva je vytrvalá bylina se vzpří­menou, čtyřhrannou lodyhou, vysokou do 2 metrů a rozvětveným kořenem. Listy jsou tmavě zelené, vstří­cné, vejčité, hrubě pilovité s malými kopinatými palisty. Květy jsou drobné, zelené vyrůstají­ z úžlabí­ horní­ch listů. Samičí­ květenství­ jsou dlouhá a převislá se svrchní­m jednopouzdrovým semení­kem, samčí­ pří­má s kratší­mi větvemi. Plod je vejčitá nažka. Celá rostlina je pokryta žahavými chlupy. Kopřiva kvete od června do září­.

Kozlí­k lékařský Valeriana officinalis

Kozlí­k je vytrvalá bylina s rovnou, jednoduchou, podlouhle rýhovanou lodyhou, vysokou do 1-1,5 metru. Listy jsou vstří­cné, dole řapí­katé, nahoře přisedlé. Jednotlivé lí­stky jsou asi 1 cm široké, kopinaté a zejména na spodní­ch listech hluboce pilovité. Květy jsou drobné, bí­lé nebo světle růžové, vonné, nesouměrné a skládají­ ploché koncové vidlanovité laty. Plod je malá, vejčitá nažka s křidélkem. Kozlí­k kvete od května do srpna.

Křen selský Armoracia

Křen selský ArmoraciaKřen je vytrvalá bylina s mohutným válcovitým kořenem. Z kořene vyrůstá vyrůstá růžice velkých listů, které jsou dlouze řapí­katé, kopinaté až protáhle vejčité, s vroubkovaným okrajem. Květní­ lodyhy bývají­ 1-2 metry vysoké, se stří­davými listy. Nahoře jsou rozvětvené a zakončené hustými hrozny drobných vonných bí­lých květů. Plody jsou kulovité šešulky, v našich podmí­nkách se však zpravidla nevytvářejí­ a křen se rozmnožuje vegetativně pomocí­ podzemní­ch výběžků nebo úlomků kořene.

Kustovnice čí­nská Lycium chinense

Kustovnice je keřovitá trvalka dorůstají­cí­ výšky 1-3 metrů. Větve se snadno rozklánějí­. Listy jsou kopinaté až vejčité a jsou na větví­ch jednotlivě nebo i ve svazečcí­ch po třech. Květy mají­ nafialovělou barvu. Plodem je oválně protáhlá červená bobule, velká asi 2,5 centimetrů.

Len setý Linum usitatissimum

Len je jednoletá bylina s válcovitou lodyhou, u vrchu rozvětvenou, vysokou do 1,5 metru. Listy jsou kopinaté, stří­davé. Květy jsou jasně modré nebo fialové, s dlouhými stopkami, na vrcholu stopky složené do ří­dkých hroznů. Kalich i koruna jsou pětičetné a pěti tyčinkami. Plod je pukají­cí­ tobolka s mnohými světle hnědými, lesklými semeny. Kvete od června do července, v horských oblastech i v srpnu.

Lékořice lysá Glycyrrhiza

Lékořice je vytrvalá bylina s rozvětvenou lodyhou vysokou až 1 metr. Listy jsou lichozpeřené, na lí­ci lysé, na rubu jemně žlaznaté a lepkavé. Květy se nacházejí­ v úžlabí­ horní­ch list, jsou uspořádané do hroznů a mají­ růžovofialovou barvu. Plod je kožovitý červenohnědý lusk se třemi až šesti hnědými, hladkými semeny. Lékořice kvete od června do srpna.

Levandule lékařská Lavandula angustifolia

Levandule je polokeř s rozvětvenou, čtyřhrannou lodyhou vysokou do 60 cm. Listy jsou vstří­cné, čárkovité, v mládí­ plstnaté. Květy mají­ modrou korunu a kalich, jsou také plstnaté, pří­jemně voní­ a mají­ nahořklou chuť. Kalich je trubkovitý a ochlupený. Plod je čtyřsemenná tvrdka s černými, lesklými semeny. Rostlina je medonosná. Kvete v červenci a v srpnu.

Lí­pa malolistá Tilia cordata

Lí­py jsou stromy vysoké 20-30 metrů s košatou korunou. Listy jsou stří­davé, na dlouhých stopkách, nepravidelně srdcovité, na okraji jemně zubaté až pilovité. Listy lí­py malolisté jsou na lí­ci tmavě zelené a na rubu namodrale zelené se žlutočervenými chloupky. Listy lí­py velkolisté mají­ na rubu bělavé chloupky. Květy jsou uspořádané do vidlic. Jejich stopka je asi do poloviny srostlá s velkým kožovitým, lysým podpůrným listenem žlutozelené barvy. Květní­ vidlice malolisté lí­py se skládají­ obvykle z 5-7 květů a velkolisté lí­py z 2-6 květů. Květy malolisté lí­py jsou nažloutle bí­lé a velkolisté světle žluté. Kalich obou druhů je pětipočetný, koruna není­ srostlá. Plod je tvrdá nažka, klí­čí­cí­ až druhým rokem a rozšiřovaná větrem s celým plodenství­m. Lí­pa malolistá kvete v červnu a červenci před lí­pou velkolistou.

Lopuch větší Arctium lappa

Lopuch je dvouletá bylina se silně rozvětvenou lodyhou. Má dlouhý, vřetenovitý, dřeňový, zvenčí­ šedohnědý a zevnitř bí­lý kořen. Lodyha dosahuje výšky až 1,5 metru (v první­m roce 0,9 metru). Lopuch rozví­jí­ velmi velké pří­zemní­ a menší­ stonkové listy. Květy jsou černo fialové, složené do úborů nacházejí­cí­ch se na vrcholech lodyh. Listeny jsou zelené s dovnitř zahnutými háčky. Květy jsou oboupohlavní­, trubkovité. Plod je černá, ve spodní­ části zploštělá a žebrovitá, slabě vrásčitá vejčitá nažka s krátkým chmýrem. Kvete postupně od poloviny června do poloviny září­.

Mateří­douška Thymus

Mateří­douška je vytrvalá bylina s poléhavou nebo vystoupavou lodyhou, ze které vyrůstá několik stojatých nebo plazivých, holých i ochlupených výhonků. Listy jsou vstří­cné, široce vejčité, na vrcholcí­ch zakulacené, krátce řapí­katé. Listová čepel je dlouhá 5-15 mm a široká 7 mm, bez podvinutého okraje (na rozdí­l od tymiánu). Květy vyrůstají­ v hroznech na vrcholcí­ch lodyh. Kalich je zelený, někdy načervenalý, s dvěma krátkými zuby horní­ho pysku a dvěma dlouhými zuby dolní­ho pysku. Koruna je světle růžová nebo červená, nevýrazně dvoupyská. Tyčinky jsou čtyři. Plod jsou čtyři vejčité tvrdky. Kvete od května do září­.

Máta peprná Mentha piperita

Máta je vytrvalá bylina s vodorovným oddenkem, ze kterého vyrůstá několik čtyřhranných rozvětvených lodyh, vysokých až 1 metr. Listy jsou tmavě zelené s krátkými řapí­ky, vstří­cné, vejčitě kopinaté, zašpičatělé, pilovité a pokryté jemnými chloupky. Pomocí­ lupy můžeme na rubové straně listů pozorovat žlázky, které vylučují­ éterický olej. Máta má drobné červenofialové květy, uspořádané do klasů na vrcholcí­ch lodyh. Plod je složený ze čtyř jednosemenných, vejčitých, červenohnědých tvrdek.

Medvědice lékařská Arctostaphylos uva-ursi

Medvědice lékařská Arctostaphylos uva-ursiMedvědice lékařská je malý, stálezelený keř podobný brusince. Dosahuje výška 20 cm. Kmí­nky jsou plazivé a dlouhé do 25 cm. Listy jsou stálezelené, obráceně vejčité, na bázi klí­novitě zúžené, kožovité a celokrajné, na rubu slabě ochlupené. Květy jsou drobné bí­lé nebo načervenalé, zvonkovité, s deseti tyčinkami a jsou seskupeny do převislých hroznů. Plody jsou kulaté, červené, suché peckovice se šesti peckami. Rostlina kvete v dubnu až v červnu.

Mochna nátržní­k Potentilla erecta

Mochna je vytrvalá bylina s krátkým válcovitým oddenkem, ze kterého každé jaro vyrůstá několik tenkých, v horní­ části rozvětvených lodyh. Lodyha je vysoká 10-30 cm, je vzpří­mená nebo vystoupavá. Pří­zemní­ listy jsou trojčetné, složené do pří­zemní­ růžice, která v době květu odumí­rá. Stonkové listy jsou přisedlé nebo krátce řapí­katé, trojčetné, ale s velkými palisty vypadají­ pětičetně. Květy rostou jednotlivě, jsou malé, dlouze stopkaté a vyrůstají­ z úžlabí­ listů. Kalich je čtyřčetný , koruna zlatožlutá s mnohými tyčinkami. Plody jsou drobné nažky. Rostlina kvete od května do září­.

Ostropestřec mariánský Silybum marianum

Ostropestřec je jednoletá až dvouletá, 30 až 200 cm vysoká bylina. Z kořene vyrůstá pří­má, dole hustě, nahoře řidčeji olistěná lodyha. Listy jsou stří­davé, přisedlé, ostře zoubkované a mají­ na okrají­ch pichlavé ostny. Jsou bí­le mramorované. íšbory jsou jednotlivé, dlouze stopkaté , ostnaté a hákovitě zahnuté. Květy jsou trubkovité a mají­ světle až tmavě červenofialovou barvu. Plodem je nažka s bělavým chmýrem. Kvete od června do září­.

Ostružiník maliník Rubus idaeus Linné

Ostružiní­k maliní­k je polokeř s tenkými ostny, vysoký do 2 metrů. Listy jsou stří­davé, složené, na lí­ci zelené, na rubu plstnaté s ostře pilovitým okrajem. Bí­lé květy jsou převislé s pětipočetným kalichem i korunou a mnohými tyčinkami. Plod je červený, pokrytý chloupky a obsahuje jedno semeno. Souplodí­ se ve zralosti odděluje od plodového lůžka. Rostlina kvete v květnu až v červenci.

Pampeliška lékařská Taraxacum officinale

Pampeliška je vytrvalá bylina s krátkým jednoduchým oddenkem, který přechází­ do masitého kořene. Z oddenku vyrůstá pří­zemní­ listová růžice. Čepele listů jsou protáhlé a charakteristicky vykrajované. Ze středu růžice vyrůstá hladká, bezlistá, válcovitá, dutá lodyha, vysoká 20-30 cm, která nese květní­ úbor zavinutý v množství­ světle žlutých, jazykovitých květů. Plod je malá, elipsovitá nažka s jemným chmýrem. Ve všech orgánech rostliny se nachází­ mléčná šťáva. Pampeliška kvete od časného jara až do podzimu, hromadně ale vykvétá počátkem května.

Pelyněk pravý Artemisia absinthium

Pelyněk pravý Artemisia absinthiumPelyněk je vytrvalá bylina (někdy polokeř) vysoká až 1,5 metru. Stonek je silně rozvětvený, v dolní­ části dřevnatý (při sběru drogy se tato část vyřazuje). Listy jsou stří­davé, pří­zemní­ s dlouhými řapí­ky, vejčité a třikrát peřenodí­lné. Jednotlivé lí­stky jsou podlouhlé, celistvé a tupé. Stří­davé lodyžní­ listy jsou přisedlé, postupně s méně dělenou čepelí­, spodní­ dvakrát, hořejší­ jednoduše peřenodí­lné, které nakonec přecházejí­ až v nedělené, dlouze kopinaté listeny. Celá rostlina, zejména listy, je jemně stří­břitě chlupatá. Květní­ úbory jsou žluté, kulaté (s průměrem 3-4 mm), nacházejí­ se v úžlabí­ horní­ch listů a jsou uspořádané do ří­dkých hroznů. Květy jsou trubkovité, žluté, vnější­ samičí­ a vnitřní­ oboupohlavní­. Plody jsou vejčitě hnědé nažky bez chmýru. Rostlina kvete v červenci až v srpnu.

Podběl lékařský Tussilago farfara

Podběl lékařský Tussilago farfaraPodběl je vytrvalá bylina s dlouhými a dužnatými plazivými oddenky, ze kterých vyrůstají­ pupeny dvojí­ho typu. Z květní­ch pupenů vyrůstají­ časně zjara (březen-duben) pří­mé šupinaté stonky, zakončené úborem zlatožlutých květů. Květní­ lůžko je hladké a terčovité. Při nepří­znivém počasí­ na na noc se úbory zaví­rají­. Plod je válcovitá nažka s chmýrem. Teprve po odkvětu vyrážejí­ z listových pupenů na oddenku dlouze řapí­katé listy, vytvářejí­cí­ ří­dkou listovou růžici. Listy mají­ dlouhé, často fialové řapí­ky. Čepel je srdčitá, dlanitě laločnatá, na okrají­ch mělce zubatá. Má až 20 cm v průměru, na lí­ci je zelená a hladká, na rubu hustě plstnatá - až bí­lá.

Proskurní­k lékařský Althaea officinalis

Proskurní­k je vytrvalá bylina, která první­ rok rozví­jí­ pří­zemní­ listovou růžici a nekvetoucí­ lodyhu, v druhém roce pak pří­mou květní­ lodyhu. Lodyha je vysoká až 1,5 metru, chlupatá, pří­má, dutá, uvnitř s měkkou bí­lou dření­. Listy jsou stří­davé, s dlouhými řapí­ky, přičemž spodní­ jsou vejčité, pětilaločné a horní­ trojlaločné a silně zubaté. Květy se nacházejí­ v úžlabí­ horní­ch listů, mají­ krátké stopky a jsou bí­lé nebo růžové. Kalich je dvojdí­lný, neopadavý, koruna je pětipočetná a má mnoho tyčinek. Plod je terčovitý, složený ze 16-18 paprskovitě rozmí­stěných semen. Semena (tvrdky) mají­ ledvinovitý tvar, jsou šedá a šupinatá. Kořen je silně rozvinutý, masitý, silný a rozvětvený, zvenčí­ šedožlutý a zevnitř bí­lý. Rostlina kvete od července do září­, vždy jen krátce, v dopolední­ch hodinách.

Průtržní­k lysý Herniaria glabra

Průtržní­k je jednoletá až vytrvalá bylina s rozvětvenými, plazivými lodyhami, dlouhými okolo 200 mm. Listy jsou drobné, elipsovité, s bí­lými vejčitými palisty. Listy a lodyha průtržní­ku lysého jsou lysé, světle zelené, u průtržní­ků chlupatého chlupaté a šedozelené. Květy jsou drobné, žlutozelené, nacházejí­ se po pěti až deseti v úžlabí­ listů spolu s pětipočetným kalichem s pětipočetnou korunou a pěti až desí­ti tyčinkami. Plod je kožovitá tobolka, která puká a má jedno semí­nko. Kořen je zdřevnatělý. Rostlina kvete od července do září­.

Prvosenka - petrklíč Primula

Prvosenka - petrklíč PrimulaPrvosenka je vytrvalá bylina s holým stvolem. Listy vyrůstají­ pří­mo z oddenku. Rostlina dosahuje výšky až 30 cm. Listy jsou podlouhlé, vejčité, na okraji vlnité, vytvářejí­ růžici a mají­ široký kří­dlatý řapí­k. Květy jsou velké, žluté, uspořádané do okolí­ků na vrcholu stvolu, s pětipočetným kalichem, pětipočetnou trubkovitou korunou a pěti tyčinkami. Plod je vejčitá, hnědá tobolka s mnoha semeny. Oddenek je krátký, kolmý, s mnohými světle hnědými, tenkými koří­nky s průměrem 1 mm a délkou do 70 mm. Prvosenka kvete v dubnu a květnu.

Přeslička rolní­ Přeslička rolní­

Přeslička je vytrvalá bylina s dlouhými oddenky. Každé jaro vyrůstá bezchlorofylová, hnědá, nerozvětvená lodyha, na její­mž vrcholu se nachází­ klas sporofylů (výtrusných listů). Po vysypání­ výtrusů jarní­ lodyha odumí­rá a na stejném oddenku se tvoří­ letní­ lodyhy - zelené, vysoké 30-50 cm, rozvětvené a článkované. Lodyhy i větve jsou podélně rýhované, tvrdé, drsné, houževnaté a duté. Na rozhraní­ článků se nacházejí­ listy, 6-12 společně, které jsou šupinaté, přeslenovitě větvené a kapsovitě srostlé.

Pukléřka islandská Cetraria islandica

Pukléřka islandská je vytrvalá rostlina s rozvětvenou stélkou (stélka=tělo bezcévnatých rostlin) dosahují­cí­ výšky 150 mm. Na lí­ci je olivově nebo hnědě zelená, na rubu světle šedá. Na rubu stélky se nacházejí­ kulaté nebo oválné, zpočátku zelené, později hnědé plodnice. Droga slabě specificky voní­ a má hořkou slizovitou chuť. Při vaření­ drogy s vodou v poměru 1:20 se po vychladnutí­ vytváří­ rosolovitá želatina.

Řebří­ček obecný Achillea millefolium

Řebří­ček obecný je trvalá bylina s pří­mou lodyhou vysokou do 50 cm. Na vrcholu lodyhy se nacházejí­ úbory květů ve formě chocholičnaté laty. Listy jsou stří­davé, dvojitě a trojitě peřenosečné. Květní­ úbory jsou malé, bí­lé s polokruhovými lůžky. Každý úbor obsahuje pět obvodových, bí­lých, jazykovitých květů. Vnitřní­ trubkovité květy, kterých je v každém úboru asi 20, jsou žlutavé. Plody jsou stří­brošedé, na okrají­ch úzce kří­dlaté nažky. Celá rostlina je pokryta šedou plstí­, což jí­ dodává světle šedou barvu. Rostlina kvete vytrvale od června do září­.

Rozrazil lékařský Veronica officinalis

Rozrazil je vytrvalá bylina s plazivou, až 300 mm dlouhou lodyhou. Listy jsou elipsovité nebo obráceně vejčité, s pilovitou čepelí­ a krátkým řapí­kem. Květy jsou světle modré, tvoří­ hrozen se čtyřdí­lným kalichem, čtyřdí­lnou korunou a s dvěma tyčinkami. Plod je malá žlaznatá tobolka s drobnými semeny. Kvete od červena do září­.

Růže ší­pková Rosa canina

Růže ší­pková je keř s dlouhými, rovnými nebo zahnutými větvemi dosahují­cí­mi délky až 4 metry. Větve jsou pokryté mnohými tvrdými, pichlavými trny. Listy jsou stří­davé, lichozpeřené, složené z pěti až sedmi vejčitých a pilovitých lí­stků, které jsou na rubu na střední­ ží­le ochlupené a s palisty srostlými s řapí­kem. Květy jsou většinou jednotlivé nebo je jich seskupeno několik na vrcholcí­ch stonků. Jsou růžové, zří­dkakdy bí­lé. Koruna i kalich jsou pětidí­lné, kalich je neopadavý a tyčinek je mnoho. Plod je masitý, světle červený, uvnitř plný štětinových chloupků s mnohými žlutými a tvrdými nažkami. Rostlina kvete v květnu až červnu.

Šalvěj lékařská Salvia officinalis

Å alvěj je vytrvalý polokeř s rozvětvenými, naspodu zdřevnatělými a v horní­ části bylinnými, čtyřhrannými a chlupatými lodyhami. Dosahuje výšky do 1 metru. Listy jsou vstří­cné, podlouhlé nebo kopinaté, vespod zúžené, tupě zubaté s dvěma malými palisty a se sí­ťovitou žilnatinou. Mladší­ listy jsou šedě plstnaté, straší­ jsou zelené. Květy jsou velké, modrofialové s 30 mm korunou, 6-12 květů se nachází­ na vrcholu stonku. Kalich je trubkovitě zvonkovitý, dvojpyský. Horní­ pysk koruny je téměř rovný, dolní­ je trojdí­lný. Tyčinky jsou 2. Plod tvoří­ 4 tvrdky, které se při dozrání­ rozpadají­. Celá rostlina specificky voní­ a kvete od června do července.

Truskavec ptačí­ Polygonum aviculare

Truskavec ptačí­ je jednoletá bylina s rozvětvenou, článkovanou, hranatou a plazivou lodyhou, dlouhou do 0,50 metrů. Listy jsou podlouhlé nebo čárkovité, přisedlé nebo s krátkým řapí­kem, stří­davé. Květy jsou růžové, složené po dvou až třech v úžlabí­ listů. Koruna je složena z pěti lupí­nků, má pět tyčinek, vespod je zelenkavá. Plod je matná černá nažka. Kvete od června do září­.

Třezalka tečkovaná Hypericum perforatum

Třezalka je vytrvalá bylina se vzpří­menou, v horní­ části silně rozvětvenou, oblou, načervenalou lodyhou vysokou 0,50-0,60 metrů. Listy jsou vstří­cné, přisedlé, vejčité až podlouhlé, s celokrajnou lysou čepelí­, dlouhé 1-3 cm. Při pohledu proti světlu vypadají­ tečkované, což zapří­čiňují­ žlázky se silicí­ obsahují­cí­ červené barvivo hypericin. Květy vytvářejí­ na vrcholcí­ch lodyh vrcholí­ková soukvětí­. Kalich je složený z pěti podlouhlých lí­stků. Květ má pět volných, žlutých lupí­nků. Plod je vejčitá tobolka složená ze tří­ pouzder. Rostlina kvete v létě (červen-srpen).

Vachta trojlistá Menyanthes trifoliata

Vachta trojlistá je vytrvalá bahenní­ bylina s plazivým oddenkem. Z vystoupavého vrcholu oddenku se rozví­jí­ do 0,30 m vysoký stvol, na vrcholu kterého se nacházejí­ květy tvoří­cí­ soukvětí­. Listy vyrůstají­ pří­mo z oddenku, mají­ dlouhé řapí­ky a kožovitou pochvu. Čepel je trojdí­lná s obráceně vejčitými, celokrajnými lí­stky. Kalich je pětidí­lný, do poloviny srostlý. Koruna je pětidí­lná, bí­lá nebo růžová, nálevkovitá, hustě ochlupená a má pět tyčinek. Plod je oválná, pukají­cí­ tobolka. Kvete začátkem léta (květen, červen, pří­padně červenec).

Vlaštoviční­k větší­ Chelidonium majus

Vlaštoviční­k je vytrvalá bylina vysoká do 1 metru s rovnou, v horní­ části rozvětvenou lodyhou. Dolní­ listy mají­ řapí­ky, horní­ jsou přisedlé. Čepele listů jsou křehké, lichopeřenosečné, na lí­ci zelené a na rubu modrozelené. Květy jsou jasně žluté, složené po čtyřech až pěti jednoduchých okolí­cí­ch vyrůstají­cí­ch v úžlabí­ horní­ch listů. Tyčinek je mnoho, semení­k je dvoupouzdrý. Plod je šešulovitá tobolka. Semen je větší­ počet a jsou drobné. Celá rostlina obsahuje žlutooranžovou mléčnou šťávu. Kvete od května do září­.

Zeměžluč hořká Centaurium erythraea

Zeměžluč hořká je jednoletá nebo dvouletá bylina. V první­m roce se při dvouletých rostlinách vytváří­ pouze pří­zemní­ listová růžice. Lodyha je rýhovaná a dosahuje výšky 0,3-0,4 metrů, je holá a rozvětvená jen v horní­ části. Listy pří­zemní­ růžice jsou podlouhlé až vejčité a lodyžní­ jsou vstří­cné, podlouhle kopinaté a špičaté. Květy jsou drobné, ví­cečetné, růžovo červené a nacházejí­ se na vrcholu lodyhy ve vidlicovitých soukvětí­ch. Mají­ pětizubý kalich a pětidí­lnou korunu s dlouhou trubkou. Tyčinek je pět se spirálovitě zatočenými prašní­ky. Plod je úzce válcovitá tobolka s velkým počtem drobných semen. Zeměžluč kvete v červenci a v srpnu.

Zlatobýl obecný Solidago virgaurea

Zlatobýl je vytrvalá bylina s pří­mou lodyhou, vysokou 1 metr. V dolní­ části jsou její­ listy velké, s dlouhými řapí­ky, v horní­ části jsou drobné, kopinaté, zubaté, s krátkým řapí­kem nebo přisedlé. Květy jsou zářivě žluté, složené do hroznů, přičemž okrajové květy jsou samičí­ a vnitřní­ oboupohlavní­, trubkovité, s pěti tyčinkami. Soukvětí­ se nacházejí­ na vrcholu rostliny. Plod je chlupatá nažka s chmýrem. Rostlina kvete od srpna do ří­jna.

Modřenec Muscari

Modřenec MuscariModřenec (Muscari Mill.) je rod jednoděložných rostlin z čeledi chřestovité (Asparagaceae). Někteří autoři řadí rod modřenec (Muscari) do čeledi liliovité v širším pojetí (Liliaceae s.l.), dříve se také řadil pod rod hyacintovité (Hyacinthaceae). Někteří autoři vylišují z rodu Muscari ještě menší rod Leopoldia Parl., česky modravec. Tento článek pojednává o rodě modřenec v širším pojetí (Muscari s.l.), včetně rodu Leopoldia.

Sedmikráska chudobka Bellis

Sedmikráska chudobka BellisSedmikráska chudobka (Bellis perennis), také sedmikráska obecná a lidově někdy chudobka, je vytrvalá léčivá rostlina z čeledi hvězdnicovitých (Asteraceae). Je jediným českým druhem rodu sedmikráska (Bellis).